Vydavatelství VN 2020

© Všechna práva vyhrazena

Sedmý díl 

HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD

Kapitola Sedmý díl - Kapitola - Obsah

            81.   Nekonečné tři hodiny

            82.   Žádost o milost 
            83.   Amnestie 
            84.   Žádost o vydání čs. pasu
            85.   Do Ameriky natrvalo

- 81 - HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD     -     Nekonečné tři hodiny


Nekonečné tři hodiny

    Drobně mžilo a po ulicích se převalovala mlha, když jsme s Emilí a s mými rodiči nalezli budovu československého velvyslanectví, v ulici Parkweg 1, v holandském Hágu. Tam si mě povolali lidi z čs. ambasády na úterý 21. června 1977 potom, co jsem tam týden předtím poslal žádost o milost adresovanou kanceláři prezidenta republiky ČSSR. Rodičům zbývaly už jen tři dny na Západě, než se museli vrátit do Československa. Chtěli jakkoli pomoci, abych si upravil právní vztah se svou vlastí.
    Do ambasády Emily, ani mé rodiče nevpustili. Zklamaní, zaparkovali své auto poblíž a v něm drželi stráž. S každou půlhodinou jejich obavy narůstaly, že se z budovy už neobjevím.
    Uvnitř si mě začali podávat různě školení pracovníci. Mezi pauzami jsem si na kus papíru dělal rychlé poznámky.
    Nejprve mě uvedli do místnosti vyzdobené symboly vlasti s ukázkami, jaká je krásná. Tam sedící pracovník na mě promlouval jemným hlasem. Líčil barvitě nádheru naší domoviny – popisoval krajinu, kulturu, historii. Vyzdvihoval hodnoty socialistické společnosti: sociální jistotu, lékařskou péči zdarma, školství, žádnou nezaměstnanost, bezpečí od kriminality. Pak po asi půl hodině přeladil a nastiňoval, o co všechno bych přišel, kdybych nadále pozůstával v emigraci. Asi doufal, že se mu zakrátko vrhnu do náručí a v slzách ho budu prosit, aby mě přijal nazpátek do lůna té nádherné společnosti, kterou popisoval. Když si uvědomil, že jeho působení se nesetkalo s jemu vítaným rozuzlením, prohlásil, … „Zamysli se, soudruhu, přece bys to neudělal svým rodičům?“. Pak mě převedl do jiné místnosti. Tam seděli dva hromotluci. Už jen z jejich vzezření mi začlo být zřejmé, co možná bude následovat.
    Dostavil se jiný referent. Tón jeho řeči byl opakem toho prvního. Vykřikoval, jak život v kapitalistickém bahně doživotně zruinuje mé zdraví, psychiku, že skončím jako žebrák někde pod mostem, coby zapomenutý bezdomovec, v bezvýchodné situaci. A že je tu napomoci, aby se mi to nestalo. Nápor se stupňoval. Nyní začlo líčení, jak mé další setrvávání v cizině poškodí mým rodičům, bratrovi, příbuzným, jaké popotahovačky z toho budou mít, a horší. A že když nezačnu spolupracovat, že se jim něco může stát, co já bych nerad. Nakonec přišel s posledním návrhem, za přihlížení hromotluků: Když budu trvat na tom, že se do ČSSR nevrátím, mají pro mě možnost, takovou, která by mi umožnila údajně vydělat velké peníze: získávat informace prospěšné naší zemi. (Slovo špehovat nevyslovil, ale o to šlo.) A když na tu nabídku nepřistoupím, nyní a hned, zle pořídím.
    Nepochodili. Konečně mě uvedli do prostoru, který připomínal běžné kanceláře mé domoviny – kde seděli úředníci za ručními psacími stroji, modré kopírovací papíry okolo, na podlaze špína, atd., kde se zřejmě odbavovaly běžné záležitosti. Tam mě nechali sedět v jakési čekárně. Rychle jsem dopsal dojmy na svůj papírek. Za nějakou dobu jsem přišel na řadu. Nějaký úředník si mě povolal ke stolu. Na něm ležela kopie mé žádosti o milost. O prominutí trestu. A také cyklostylový tiskopis se seznamem, co vše je potřeba dodat čs. úřadům k získání vystěhovaleckého pasu. Úředník vzal mou žádost, s tím, že půjde za velvyslancem a požádá ho o podpis. A abych mezitím prostudovat ten seznam.
    Když odešel, koukl jsem se. Po chvíli čtení jsem vyrozuměl, kolik překážek bylo na seznamu navršeno. Asi, možná, aby žadatele odradily a souhlasil/a s jejich předešlými návrhy. Posuď pro sebe, jestli tě zajímá, co na tom seznamu bylo:
 
SEZNAM DOKLADŮ POTŘEBNÝCH K ŽÁDOSTI O VYSTĚHOVALECKÝ PAS
a/ cestovní pas nebo jiný cestovní doklad, popřípadě takový čs. doklad s fotografií vystavený čs. úřady, podle kterého je možno bezpečně zjistit totožnost žadatele;
b/ 2 fotografie rozměru 4x4 s 1 cm bílým spodním okrajem na měkkém papíře (pasové);
c/ potvrzení zaměstnavatele v zahraničí o pracovním poměru s uvedením druhu zaměstnání a výši měsíčního čistého příjmu;
d/ potvrzení obecního úřadu místa trvalého bydliště o trvalém bydlišti s uvedením přesné adresy;
e/ renunciační prohlášení podepsané žadatelem před úředníkem velvyslanectví a velvyslanectvím ověřené;
f/ potvrzení příslušných úřadů, že má žadatel povolený pobyt (odpadá u těch žadatelů, kteří mají holanské státní občanství)
g/ prohlášení o tom, zda a jaké závazky vůči socialistickým organisacím má žadatel v ČSSR;
h/ jméno (název) a adresa zplnomocněného zástupce v ČSSR k obstarání potřebných dokladů k žádosti - uvedených v bodu i/;
i/ další doklady, potřebné k žádosti:

1/ potvrzení správy pro věci majetkové a devizové, Praha 1, Dražického nám. 7 - u osob, které měly poslední trvalé bydliště v ČSR (v Čechách a na Moravě),
potvrzení správy pro věci majetkové a devizové v Bratislavě, Leningradská 24 - u osob, které měly poslední trvalé bydliště v SSR (na Slovensku);
2/ potvrzení Správy českých spořitelen, Praha 1, Václavské náměstí 42 – u osob, které měly poslední trvalé bydliště v ČSR, potvrzení Slovenské státní spořitelny, Bratislava, Leningradská 24 - u osob, které měly poslední trvalé bydliště v SSR, o tom, že žadatel nemá závazky vůči socialistickým organizacím v ČSSR;
3/ potvrzení Ústředí pro mezinárodní právní ochranu mládeže, Brno, Rooseveltova 16 o zajištění vyživovací povinnosti vůči dětem, pokud žijí v ČSSR;
4/ potvrzení místního národního výboru o zaplacení daní /od 1.7.1970 finanční správy/;
5/ všechny doklady o československém státním občanství, které žadatel vlastní;

j/ ověřený opis oddacího listu, uzavřel-li žadatel sňatek v cizině a rodné listy dětí z tohoto manželství;
K/ v případě odsouzení za nedovolené opuštění republiky žádost o milost prezidentu republiky, eventuálně zastavení trestního stíhání.

Konsulární oddělení
Velvyslanectví ČSSR
Parkweg 1
Den Haag
tel. 070/55 75 66

Točila se mi z toho všeho hlava. Vtom se objevil úředník, který předtím převzal mou žádost. Vrátil mi její kopii, s razítky a vlastnoručním podpisem velvyslance (nečitelným). A sdělil, … „až budeš mít soudruhu všechny ty ověřené a přeložené prohlášení, co jsou na seznamu, můžeš se zase objevit.“

Vypotácel jsem se ven ze dveří obávané budovy čs. velvyslanectví. Emily se velmi zaradovala, když uviděla mě a ne nějakou dodávku mizící v dáli. Otec přivítal tu potvrzenou žádost. A máti nás všechny zas uvolněné a šťastné. V rukou jsem držel JEDINÝ HMATATELNÝ DŮKAZ PRO MÉ SNAHY. Byla to velvyslancem potvrzená žádost o milost.

Poslední dny jsme strávili s rodiči procházkami holandskou krajinou s kanály, větrnými mlýny, černobílými krávami, plážemi, otec vlezl do Severního moře, průběžně dělal desítky skic tužkou. Ty ukazoval našim přátelům, kteří je v úžasu prohlíželi. I kolemjdoucí, jako jeden námořník oblečený do parádní uniformy. Pak jsme zajeli do Antwerp, kde se slavil Rubensův rok, pak do Bruselu. Ve Waterloo jsme vystoupali na památník Napoleona. Mí rodiče zvyklí na nepohodu nenamítali nic na nocování ve stanu, vaření na plynové bombě v trávě, pokračování přes Lucembursko a na sever do Cách, podél meandrů řeky Semois s městem Bouillon až nakonec do Německa a jím napříč do města Rothenburgu, kde usedli po posledním zamávání na vlak do Prahy. Hlavou se jim honily představy, že se možná už nikdy neuvidíme. Mou obdobné.
- 82 -HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD     -     Žádost o milost

Žádost o milost

Co stálo v žádosti o milost?
__________________________________________

Kancelář prezidenta republiky
Praha - Hrad
Československo
_____________________
_____________________
G. v/d Lindestr. 2a Rotterdam Holandsko

14. června 1977

Věc: Žádost o udělení milosti prominutím trestu

I.
Vážený soudruhu prezidente! Já, Vítek Široký, narozen 3.10.1947 v Karlových Varech, poslední trvalé bydliště v ČSSR 270 23 Křivoklát 130, jsem se provinil proti zákonům ČSSR trestným činem opuštění republiky podle par. 109/2 tr. zák. a byl jsem 16.10.1972 odsouzen okresním soudem v Rakovníku k trestu odnětí svobody na 10 měsíců nepodmíněně.

II.
Prosím vás, soudruhu prezidente, o udělení milosti a o prominutí výše uvedeného trestu. Předkládám vám k posouzení následující polehčující okolnosti:
1. Před svým odjezdem do zahraničí jsem se neprovinil žádnou trestní činností.
2. Do zahraničí jsem neodešel neoprávněně a neměl jsem v úmyslu tam setrvat.
3. Nezabýval jsem se a ani se nezabývám žádnou činností, která by byla jakkoli namířena proti československému zřízení.
4. Do Československa jsem se po vypršení povolené doby nevrátil jednak z obavy z neustálené politické situace v ČSSR, za druhé z důvodu zasnoubení se v Holansku.
5. Doby, než se situace vyjasní, jsem se rozhodl využít pro studie ekonomie dopravy, jednak na The Netherlands School of Business, Straatweg 25, Breukelen, Holandsko, a dále na Univ. of Oregon, Eugene, Oregon, USA; mezi léty 1970 až 1974.
6. Abych mohl studovat, musel jsem se zadlužit a stále ještě dluhy splácím. Nebyl jsem a nejsem nikterak majetný a doba strávená zde je dobou stálého odříkání, též z důvodu, že rodiče mě nemohou nikterak podporovat.
7. V 1974 jsem se oženil s Američankou. Svatbou jsem nezískal žádné materielní výhody. Manželka po svatbě ještě dostudovávala obor výtvar. umění, čímž se moje situace nezlepšila.
8. Od 1974 jsem začal pracovat pro SHV Nederland nv, Westerkade 2, Rotterdam, které jsem smluvně zavázán pro poskytnutou půjčku. Teprve od té doby jsem mohl začít splácet své dluhy. 
9. Od dubna 1977 jsem však nezaměstnaný.
10. Důvod, pro který setrvávám v zahraničí je dvojího druhu. Za prvé je to dlouhodobé splácení dluhu a za druhé skutečnost, že moje manželka nemíní se mnou žít v Československu.

III.
Důvod k podání této žádosti je moje touha znormalizovat své styky s Československem, zejména se svými rodiči. Návštěvy, které jsou možné v rámci současné situace jsou jak pro mě, tak pro mé rodiče neúměrnou finanční zátěží. V případě, že by se jim něco stalo – což je při jejich vysokém věku dost pravděpodobné (70 a 66 let) – ani bych nemohl k nim zajet.

IV.
Pro uvedené důvody vás ještě jednou snažně prosím o prominutí trestu jako první krok k normalizování styku mezi členy rodiny.

Vlastnoruční podpis (Vítek Široký)

Razítka velvyslanectví Československé socialistické republiky, Haag
č. 4448/77 poplatek Hfl 10,-   / Ověření pravosti podpisu p. Vítka Širokého
Haag dne 21.6.1977  Velvyslanec (vlastnoruční podpis)

Příloha: kopie rozsudku odsouzení
Poznámka:
Prosím vás o zaslání korespondence na adresu mých rodičů, Rodina Širokých, 270 23 Křivoklát 130, neboť budu měnit bydliště vzhledem k změně zaměstnání.

- 83 -HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD     -     Amnestie

Zatímco se mí rodiče vrátili domů a my s Emily jsme měli těsně před odletem do Ameriky, neznámo nám v té době, deník The Christian Science Monitor
*1) přetiskl zprávu korespondenta respektované agentury Reuter z Prahy, Jana Kremaře, napsanou v angličtině. *2)

Československo dává amnestii nelegálním emigrantům

Mohlo by to ovlivnit více než 200 000
od Jan Kremar
korespondent Reuter
Praha
    Československá vláda vydala rozhodnutí rovnající se plošné amnestii pro občany, kteří nelegálně opustili zemi.
    Rozhodnutí vlády, které těmto lidem umožňuje legalizovat svůj pobyt v zahraničí, bylo zveřejněno v oficiálním věstníku 1. července. Mohlo by mít dopad na více než 200 000 osob, které dle odhadu údajně opustili zemi od doby komunistického převratu v roce 1948. Až doposud byli oficiálně považováni za lidi, kteří porušili zákon.
    Nová směrnice, schválená 16. března 1977, nazvaná „Směrnice o úpravě právních vazeb mezi Československou socialistickou republikou a občany, kteří žijí v zahraničí bez povolení československých orgánů“, umožňuje nová opatření.
    Úřady mohou občanovi vydat cestovní doklad k návratu domů, vydat povolení pro občana k trvalému pobytu v zahraničí, propustit občana ze státního občanství nebo odebrat československé občanství.
    Směrnice povede ke značnému uvolnění kontaktu mezi příbuznými a umožní dalšímu příbuznému cestovat do zahraničí, aby navštívil lidi, kteří si tam znormalizovali svůj pobyt. První z nich uvádí, že občané žijící v zahraničí mohou požádat o cestovní doklad, který jim umožňuje návrat domů,  “pokud není důvod k odnětí československého státního občanství v souladu s touto směrnicí.”
    Podmínky týkající se odnětí československého občanství jsou obsaženy ve čtvrté části a stanoví, že toho lze dosáhnout, pokud osoba pobývající v zahraničí bez oficiálního povolení „vykonávala nebo jakýmkoli způsobem vykonává činnosti proti státu, nebo poškozuje zájmy státu.
    „Týká se to osob, které činí nepřátelská prohlášení v zahraničním tisku, rozhlase nebo televizi nebo na schůzích a institucích v zahraničí, nebo které jinak veřejně očerňují socialistický systém v Československu, jeho spojenecké svazky, snižují důstojnost československých státníků a československých státních a sociálních institucí.
    “Úřady budou moci jednostranně odebrat státní občanství na doporučení státních orgánů.
    Dotčené osoby nebudou moci navštívit Československo a ani jejich příbuzní je nebudou moci navštívit.
    Jakmile tato nová směrnice vstoupí v platnost, mohla by zde výrazně zmírnit problémy československých emigrantů a jejich příbuzných. Mnoho z nich nebylo schopno navštívit svou domovinu téměř 30 let, i když po většinu času měli cizí státní příslušnost. Místní úřady je až do dneška vždy považovaly za československé občany.
    Pokud však budou propuštěni z československého občanství, budou moci navštívit Československo pod plnou ochranou svého zahraničního pasu.
    Oficiální prohlášení komentující novou směrnici uvedlo, že je to důkaz „seriózního přístupu československých úřadů k provádění Helsinského závěrečného aktu.
    „I přes toto rozhodnutí však československá vláda považuje emigraci bez povolení za záporný jev, který je v rozporu se zásadami socialistického vlastenectví, který svými důsledky podporuje síly, které se nezajímají o rozvoj přátelských vztahů mezi národy a zachování míru ve světě."

Jaký dopad mělo toto rozhodnutí československé vlády na mě osobně? V příští kapitole se snad dozvíme více.

____________

*1) Čtvrtek 14. července 1977 THE CHRISTIAN SCIENCE MONITOR, strana 12
*2) Překlad Google Translate a Vítek


- 84 -HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD     -     Žádost o vydání čs. pasu

Žádost o vydání čs. pasu

Pokud se čtenář/ka po dočtení až sem domnívá, že po těch třech hodinách na velvyslanectví mi milost prezident ČSSR udělil, musím to očekávání zklamat. Bylo iluzorní si myslet, že udělením amnestie se styky samočinně upravily. Jako by slovo “amnestie” všechno vyřešilo. Nebylo vůbec ani zdaleka tolik jednoduché, jak by se na první pohled / přečtení zdálo. Jestli si na to uděláš čas, prozkoumej v předešlé kapitole, co ty odlišné čtyři body “amnestie” znamenaly a co obsahovaly.

Jediné, čehož jsem docílil na té ambasádě, bylo že mi můj papír s žádostí vrátili ozdobený razítkem ambasády, evidenčním číslem a nečitelným podpisem. Pro mého otce ten papír avšak byl velkým zadostiučiněním, že se nehandrkoval až do Holandska nadarmo, než se mu vzdálím do tramtárie. Já jsem tomu papíru nedával velkou hodnotu, pochyboval jsem, že ten papír sám o sobě bude něco znamenat, že se skutečně něco rozjede.

Když jsem měsíc nic neslyšel, nashromáždil jsem v nacyklostylovaném seznamu zmíněné údaje a dokumenty. Tři dny předtím, než jsme s Emilí odletěli za „Velkou Louži“ - do Ameriky – převzal ode mě v Hágu čs. konzul Říha dne 19. července 1977 tyto následující dokumenty:

Na pěti stranách formuláře čs. zastupitelství č. 356-66

Žádost o vydání prodloužení čs. cestovního pasu

Povolení návratu do ČSSR

pro čs. státní občany usedlé v cizině


Razítko zast. úřadu

foto ověřené čs. ZÚ

Jméno - Vítek

Příjmení - Široký

Dřívější příjmení -

Den, měsíc a rok narození - 3.10.1947

Místo - Karlovy Vary okres - Karlovy Vary

Národnost – česká stát. přísl. - československá

Zaměstnání – moment.bez původní povolání – ekonom

Stav – ženatý, 8.6.1974, Eugene, Or. USA

Nynější bydliště v cizině (přesná adresa) Gerrit van de Lindestr. 2a, Rotterdam, Hol.

Jméno manželky (manžela) Emily Ann (Hungerford)

Od kdy má žadatel čs. státní příslušnost - od narození

Jakým způsobem jí nabyl – narozením

Dřívější státní příslušnost - - - -


2. Popis osoby žadatele:

výška v cm 180

barva očí zelenohnědé

zvláštní znamení žádné


3. Děti (vyplní se jen tehdy, mají-li být zapsány do cestovního pasu rodičů, tj. jsou-li mladší 15 let) .

Jméno, den, měsíc a místo narození 1 2 3


Strana 2 formuláře č. 356-66


4. Kdy a za jakým účelem odešel žadatel z ČSSR do ciziny? (Piště velmi podrobně.)


Jako člen souboru Slovkoncertu jsem odjel 1.8.1969 na roční turné do zahraničí. Neměl jsem v úmyslu v cizině setrvat. Nezabýval jsem se a ani se nezabývám žádnou činností, která by byla jakkoli namířena proti československému zřízení.


5. Jaký je důvod k nynějšímu pobytu žadatele v cizině? (Podrobně.)


Do Československa jsem se po vypršení povolené doby nevrátil jednak z obavy z neustálené politické situace v ČSSR, za druhé z důvodu zasnoubení se v Holandsku. Pro zadlužení se, nutné k financování mých studií, jsem nucen setrvávat a dlouhodobě splácet dluhy. Skutečnost, že moje manželka nemíní se mnou žít v Československu, je rovněž důvodem k mému pobytu v cizině.


6. Na jaké doklady žadatel odcestoval z ČSSR? (Vydané kým, kde, kdy.)


Odcestoval jsem na čs. služební pas vydaný Ministerstvem vnitra SSR v Bratislavě okolo června 1969.


7. Na jaké doklady se dosud zdržuje v cizině? (Pas číslo, kým vydán, kdy, jeho platnost.)


V cizině pobývám na holandský pas č.. G874404, vydaný starostou Rotterdamu 8.3.1977, platný do 7.3.1982.

8. Proč dosud žadatel nepožádal o vystavení čs. národního pasu?


Pro nejasnost mé situace a obavy spojené s vyřizováním dokladů jsem dříve nežádal o vystavení čs. pasu. Nyní si však přeji znormalizování mých styků s Československem a zlegalizování mého pobytu v zahraničí.


9. Poslední místo bydliště žadatele před odjezdem z ČSSR do ciziny (přesná adresa):


Trvalý pobyt: 27023 Křivoklát 130

Přechodný pobyt: Kolej VŠD Žilina


10. Kdy byl žadatel naposled v ČSSR a za jakým účelem?


Naposledy v červenci 1969 před odjezdem se souborem Slovkoncertu do zahraničí.


Strana 3 formuláře č. 356-66


11. Jména, příjmení a adresy příbuzných žadatele v ČSSR:


Otec: Vítězslav Široký, 27023 Křivoklát 130

Matka: Karla Široká, - “ -

Bratr: Milan Široký, - “ -


12. Přihlásil se žadatel do čs. zahraniční armády nebo do jiné armády (vojenské organizace)?

Do které, kdy a kde sloužil a jak dlouho?


Do žádné zahraniční či jiné armády jsem se nepřihlásil.


13. Byl žadatel vyznamenán (jaká má vyznamenání ) ?


Nebyl jsem vyznamenán.


14. Ve kterých národnostních spolcích v cizině je nebo byl žadatel členem a jak činným?


Nikdy jsem nebyl a ani nejsem členem národnostních spolků v cizině.


15. Žadatel je registrován u čs. zastupitelského úřadu v


- - -

Nebyl-li dosud registrován, proč?


Registrován jsem nebyl pro neohlášení se u čs. zastupitelského úřadu.



Žádám o vydání –- prodloužení čs. cestovního pasu –- návratu do ČSSR


za účelem zlegalizování mého pobytu v zahraničí


Odůvodnění žádosti: Důvod k podání této žádosti je moje touha znormalizovat své styky s Československem, zejména se svými rodiči. Návštěvy, které jsou možné v rámci současné situace jsou jak pro mě, tak pro mé rodiče neúměrnou finanční zátěží. V případě, že by se jim něco stalo – což je při jejich vysokém věku (70 a 66 let) dost pravděpodobné – bych ani nemohl k nim zajet. Pro uvedené důvody vás snažně prosím o zlegalizování mého pobytu v zahraničí a tak znormalizování styků mezi členy naší rodiny.


Strana 4 formuláře č. 356-66


Životopis žadatele (velmi podrobně): Vítek Š i r o k ý


1. Původ, zaměstnání a činnost před okupací. 2. Zaměstnání a činnost v době okupace. 3. Zaměstnání a činnost po osvobození. 4. Rodinný a osobní život.


Narodil jsem se 3.10.1947 v Karlových Varech. ZDŠ jsem navštěvoval v Křivoklátě, mém trvalém bydlišti. V 1962 jsem byl přijat na SVVŠ v Rakovníku, kde jsem v 1965 maturoval. V témže roce jsem započal v Žilině studium na VŠD v oboru letecké dopravy. Ve třetím a čtvrtém ročníku jsem jako ostatní žáci absolvoval vojenský výcvik. Čtvrtý ročník jsem nedokončil pro přerušení studií a zájezd se souborem Slovkoncertu do zahraničí v létě 1969. Zájezdu jsem se zúčastnil bez jakýchkoli úmyslů setrvat v cizině. Z obavy z neustálené politické situace v Československu a pro zasnoubení se v Holansku jsem se však po vypršení povolené doby nevrátil. Doby, než se situace vyjasní, jsem se rozhodl využít pro studie ekonomie dopravy. Z mého studia na VŠD v Žilině mě bohužel místním ministerstvem školství nebylo nic uznáno a tak jsem byl donucen začít znovu. Studoval jsem nejprve na The Netherlands School of Business, Straatweg 25, Breukelen v Holandsku (1970-1972) a posléze na University of Oregon, Eugene, Oregon v Americe (1972-1974). Abych mohl studovat, musel jsem se zadlužit a stále ještě dluhy splácím. Nebyl jsem a nejsem nikterak majetný a doba strávená zde je dobou stálého odříkání, též z důvodu, že rodiče mě nemohou nikterak podporovat. V 1974 jsem se oženil s Američankou. Svatbou jsem nezískal žádné materielní výhody. Manželka po svatbě dostudovávala obor výtvarného umění, čímž se moje situace nezlepšila. Od léta 1974 jsem začal pracovat pro SHV Nederland nv, Westerkade 2, Rotterdam, které jsem smluvně zavázán pro poskytnutou půjčku. Teprve od té doby jsem mohl začít splácet své dluhy. Od března do května tohoto roku jsem pracoval pro firmu Vroom en Dreesmann, regio Rotterdam. Od května jsem bez zaměstnání. Doufám však, že v brzké době seženu zase novou práci. Co se rodinného života týče, zatím nemáme děti. Náš manželský život se dá označit jako normální. Manželka se mnou však nemíní žít v Československu, což je hlavním důvodem mého setrvávání v zahraničí.


Strana 5 formuláře č. 356-66


Žadatel předložil tyto doklady:


  1. Osvědčení o čs. státním občanství (též starý domovský list) číslo …... vyd. dne …. kým ….

  2. Rodný list číslo …... vyd. dne …. kým ….

  3. Oddací list číslo ….. vyd. dne …. kým ….

  4. Vojenské doklady

  5. Čs. národní cestovní pas číslo ….. vyd. dne …. kým …. s platností ….

  6. Rodné listy dětí uvedených v žádosti:

    1. vydaný (kým) …. dne …. čís. ….

    2. vydaný (kým) …. dne …. čís. ….

    3. vydaný (kým) …. dne …. čís. ….

  7. Jiné doklady …..


Doklady uvedené pod body číslo ….. byly shledány správnými a vráceny žadateli zpět.


Předal: Převzal:


Prohlašuji, že všechny údaje, které jsem uvedl v této žádosti, jsou pravdivé a jsem si vědom důsledků nepravdivých údajů.


V … Haagu, 19.7.1977 196....


Stanovisko čs. zastupitelského úřadu k žádosti:


Razítko a podpis ZÚ


Konec formuláře č. 356-66


K žádosti jsem přiložil i tato další Prohlášení:



  • 2 fotografie mě

  • Žádost o vydání čs. Pasu

  • Potvrzení o trvalém bydlišti

  • Překlad do češtiny toho potvrzení

  • Povolení trvalého pobytu

  • Překlad do češtiny toho potvrzení

  • Prohlášení o práci / nezaměstnanosti – čtyři originály a kopie přeložené do češtiny

  • Prohlášení, že nemám čs. doklady

  • Prohlášení, že nemám závazky vůči Čs.

  • Plná moc / kterou Vítek udělil rodičům

  • Rodný list (kopie)

  • Žádost o milost (kopie)

  • Prohlášení, že se Vítek Široký zříká dnem vystěhování majetku v ČSSR

    • Prohlášení a smlouva o postoupení pohledávek pro případ vystěhování

      • I. Ke dnešnímu dni tvoří můj majetek a následující věci a práva v ČSSR

        • a) nemovitosti – NULA

        • b) movitosti – NULA

        • c) vklady a účty – NULA

      • II. Ke dni vystěhování připadnou věci, kterých případně mezitím nabudu státu dle par. 453 odst. 2 pokud mi je nebude povoleno vyvézt.

      • III. Podstupuji státu ke dni vystěhování vše až na pohledávky osobní povahy.

      • Podpis, ověření vyslanectvím 19.7.1977

  • Dotazník – doplněk k žádosti o vystěhování

    • Pro čs. občany, zdržující se v zahraničí bez souhlasu čs.úřadů (příloha k žádosti o dodatečném povolení vystěhování)

    1. Jméno příjmení

    2. Data narození, místo

    3. Nár., st. příslušnost

    4. Jiná st. příslušnost, kdy, jak

    5. Nynější bydliště

    6. Jméno příjmení manželky, data narození, místo, nár., st. příslušnost, zaměstnání

    7. Poslední bydliště v ČSSR - trvalé Křivoklát, dočasné VŠD

    8. Kdy jste odešel? 1.8.1969

    9. Jak jste odešel? Legálně, člen souboru Slovkoncertu na roční turné

    10. Kde jste byl po odchodu z ČSSR? (adresy a doby pobytu)

      1. 1.8.69-1.8.70 různá místa v Holandsku se souborem

      2. 1.8.70-1.8.72 Holandsko, NOIB Straatweg 25, Breukelen

      3. 1.8.72-1.7.74 USA, Univ. of Oregon

      4. 1.7.74 – 1977 Holandsko, G v/d Linden 2a Rotterdam

    11. V jakých uprchlických táborech jste byl a jak dlouho? Žádných.

    12. Dostal jste azyl? Žádal jste kdy / kde / dostal jste ho / kým? NE.

    13. Člen krajanských spolků? NE.

    14. Kde děláte, postavení, příjem? Momentálně bez zaměstnání. Do 14.5.1977 u V&D, čistý příjem f1237.51/měs.

    15. Kde a kdy jste žádal o dodatečné vystěhování do ciziny? 19.7.1977

    16. Nejbližší příbuzní v ČSSR (otec, matka, bratr, jména, adresy a příbuzenský vztah)

    17. Nejbližší příbuzní v cizině (otec, matka, bratr, jména, adresy a příbuzenský vztah)

Prohlašuji, že je to pravda. V Haagu 19.7.1977 podpis Vítek Široký.

Pozn. Dotazník se vyplňuje pouze v přítomnosti pracovníka čs. ZÚ.

(byl to konzul Říha, na čs. vyslanectví V Haagu 19.7.1977)



P R O H L Á Š E N Í

  • Prohlášení, že se Vítek Široký nezúčastnil politické činnosti a nebude se zúčastňovat akcí proti ČSSR nebo jinému státu socialistické světové soustavy během pobytu v cizině. (Mé jméno, příjmení, datum a místo narození, bydliště, kde podepsáno, datum / 19.7.1977, podpis.)

P R O H L Á Š E N Í

Prohlašuji, že nemám žádné závazky vůči socialistickým organizacím, ani soukromým osobám v ČSSR. V Haagu 19.7.1977 (Vítek Široký)



P R O H L Á Š E N Í

  1. Prohlašuji, že můj československý služební pas byl vrácen prostřednictvím vedoucího hudební skupiny Slovkoncertu příslušným orgánům v Československu. Dále prohlašuji, že nemám další Československé doklady.

  2. Prohlašuji, že nemám žádné závazky vůči socialistickým organizacím, ani soukromým osobám v ČSSR.

    V Haagu 19.7.1977 (Vítek Široký)



P R O H L Á Š E N Í

Prohlášení o pracovním poměru / nezaměstnanosti

Do 14.5.1977 byl žadatel zaměstnán jako obchodní příručí firmu Vroom & Dreesman, Hoogstraat, Rotterdam. Jeho čistý měsíční příjem činil Hfl 1237, 51.

Od 14.5.1977 je žadatel bez zaměstnání.

K prohlášení jsou přiloženy následující doklady:

- kopie výplatní pásky a překlad

- kopie potvrzení o výpovědi a překlad

- doklad o zapsaní na pracovním zprostředkovacím úřadu a překlad

- doklad o podání žádosti o nezaměstnaneckou podporu u Obecní sociální služby a překlad


V Haagu 19.7.1977 (Vítek Široký)



P L N Á    M O C


Níže podepsaný, Vítek Široký, narozený 3.10.1947 v Karlových Varech, bydliště Gerrit van de Lindestraa 2a, Rotterdam


zplnomocňuje


- Vítězslava Širokého, narozeného 14. 1. 1907 v Borové, bydliště 27023 Křivoklát 130


nebo


- Karlu Širokou, narozenou 28. 1. 1911 na Křivoklátě, bydliště 27023 Křivoklát 130


k obstarání potřebných dokladů k žádosti o československý vystěhovalecký pas.


    V Haagu 19.7.1977

Vlastnoruční podpis (Vítek Široký)

Dvě razítka velvyslanectví Československé socialistické republiky, Haag

č. 4522/77 poplatek Hfl 10,- / Ověřuje se pravost podpisu p. Vítka Širokého

Haag dne 19.7.1977 Velvyslanec (vlastnoruční podpis)




Formulář o vystěhování z obce Rotterdam, z 18. července 1977

_____________

Pokud čtenář/ka dočetl/a až sem, gratuluji za výdrž. Příští kapitola této Poutě snad bude záživnější.

- 85 -HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD     -     Do Ameriky natrvalo
Do Ameriky natrvalo

    V pátek 22. července 1977 jsem s Emilí odcestoval z Holandska do USA, natrvalo. Na letišti Johna F Kennedyho v New Yorku mi pracovník imigrační služby vystavil „zelenou kartu“ a byl jsem vpuštěn do Ameriky se statusem coby stále tam bydlící cizinec. Potom, co mí rodiče, Emily a já jsme v roce 1977 udělali vše co bylo v našich silách pro zlegalizování mého právního vztahu k Československu, dlouho se nic nedělo.  Pomalu jsem zapomínal na naše úsilí a návštěvy na čs. velvyslanectví v Hágu a ty prožitky ustupovaly do pozadí.
    Od čs. zastupitelství jak v Hágu tak v USA jsem žádné zprávy nedostával. Ani mí rodiče od místních orgánů v republice. Politické zřízení v ČSSR se mi zdálo být beznadějně zakořeněné, takové, že komunismus bude přetrvávat do nedohledna a já se do své domoviny už nikdy nebudu moci podívat.
    Překonávání výzev spojených s vytvářením nového působení v Americe si vyžadovalo mé plné síly a soustředění. Nastal čas zakládání mé nové rodiny.
    Trvalo ještě další čtyři roky, než jsem konečně přece jenom zas mohl stoupnout na rodnou hroudu - přijet do své domoviny, po dlouhých dvanácti letech odloučení, poprvé legálně, s nadějí, že mě hned nezavřou, nenechají si mě tam, nepřinutí do vojenské služby, do nápravného zařízení, či hůře.
    Jak ta pouť probíhala, v roce 1981, bude snad zde příště k přečtení.
  1. První díl - Kapitola - Obsah
    1. Divný zvuk letadla
    2. Rozřešení
    3. Dvojky z mravů
    4. Hudba
    5. Balóny
    6. Rozpoznávání letadel
    7. Kytara a Radio Luxembourg
    8. Záchrana země dětskou prací
    9. Výuka cizích jazyků
    10. Ochotnictví a jak vyslovovat „R“
    11. Puberta
    12. Plavecký výcvik
    13. Pionýrský tábor a ničivé tažení
    14. Výcvik na lyžařského instruktora
    15. Málem odřeknutý letecký výcvik
    16. Dobrovolné nucené práce
    17. První kontakt s podnikáním
    18. Vzdělávání na střední škole
    19. Černá Kniha a stavařina
    20. Vodovod a zamindrákovanost
    21. Na Pionýru na letiště za státní krize
    22. Založení a věhlas "Termitů" - bigbít
    23. Výroční expedice na Božák
    24. Kadlecovi a obzory vnímání
    25. Poslední ročník střední školy
    26. Výběr studentů letectví VŠD
    27. Nábor do kapely Pijáci
    28. Pušky na letišti a první cesta na Západ
    29. Hudební tvorba se Sirusem a protest songy
    30. Podruhé na Západ, trhání fazolí 
    31. Propadnutí muzice
    32. Jak jsme všichni byli znásilněni
    33. Dokončení pilotního výcviku a potřetí na Západ
    34. Počtvrté na Západ, stal jsem se nezvěstným
Druhý díl - Kapitola - Obsah

            35.   Tři motivy proč opustit vlast
            36.   Pokus o únos
            37.   Výstřely v hale a žádost o azyl
            38.   Na uprchlickém rozcestí v 1970
            39.   První uchycení se
            40.   Zase studentem, na NOIB
            41.   Tvorba nových přátelství na Nijenrode
            42.   Zaplétání drátů do betonu
            43.   Jak se stát tlouštíkem

            44.   Vyříkání si s kapelou
            45.   Co dělat po studiích v Holandsku
            46.   Růžové vyhlídky a málem svatba
            47.   Následky odchodu
            48.   Zas dále na Západ
Třetí díl - Kapitola - Obsah

            49.   Z New Yorku dále na západ
            50.   Na výpadovce z New Jersey
            51.   Jak mapy šálí
            52.   Olaf málem spadl ze žebříku
            53.   Majitel benzínky mi nabízel svou dceru
            54.   Zabydlování se v Eugene
            55.   Rozdíl mezi evropským a americkým přístupem
            56.   Jak si vytvořit svůj vlastní učební směr
            57.   Proměnlivá doba
            58.   Řezání bedny
            59.   Překonávání předsudků
Čtvrtý díl - Kapitola - Obsah

            60.  Odsouzení
            61.  Zemětřesení
            62.  Studium v Americe
            63.  Požádání o ruku
            64.  Svatba a putování na Východ
Pátý díl - Kapitola - Obsah

            65.   První stálé zaměstnání
            66.   Sama za Železnou Oponu
            67.   Žádost o občanství
            68.   Tak si počkáme ...
            69.   Proč další občanství ?
            70.   Zatoulaná kytara
            71.   Práce na tři směny
Šestý díl - Kapitola - Obsah

            72.   Setkání po šesti letech
            73.   Opět na Východ
            74.   Do Iránu
            75.   Probuzení z naivity
            76.   Počítání týdnů
            77.   Cestování napříč Íránem
            78.   Proč Írán ?
            79.   Na křižovatce
            80.   Přípravy na emigraci
           

Úvod

Napadlo mě, že by možná čtenáře VN mohlo zajímat, jak se Vítek vlastně dostal na Západ. Už více lidí
mi navrhovalo, abych z toho sepsal jakousi reportáž, která by je zajímala číst. Tak jsem se do ní pustil. Dal jsem jí pracovní název, HISTORIE POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD.

Organizace publikace

Snad obden nebo jak mi to vychází sem přidávám krátké kapitolky. První kapitolku jsem uveřejnil v pátek 1. března 2019 a postupně skoro každý den jsem přidával další. První díl jsem ukončil publikováním 34. kapitolky dne 27. dubna. Druhý díl jsem začal publikovat 8. května 2019. S uveřejňováním Třetího dílu jsem začal 26. června 2019. Čtvrtý díl jsem začal 9. srpna 2019. Pátý díl jsem začal 10. listopadu 2019. Šestý díl jsem začal 27. prosince 2019. Sled na stránce jsem změnil od původního uspořádání kapitolek odspodu nahoru na více logické odshora dolů. Nejnověji přidanou kapitolku tudíž najdeš úplně dole. Sleduj čísla kapitolek vlevo a bude to snad jasné. Na začátku i na konci každého dílu jsem uvedl Obsah s krátkým popisem kapitolek, s možností kliknutím na jednotlivé kapitolky hned se dostat k textu té kapitolky.

Právnické prohlášení

Všechen text zde uvedný je výhradní vlastnictví Vítka Širokého. Pokud by někdo měl zájem o přepublikování, tak jedině s mým písemným svolením. Bude-li někdo v textu zmíněný mít výhrady proti mému publikování jeho-jejího jména a s ním spojeným textem, dej mi prosím vědět e-mailem a já text náležitě upravím.

Kontakt e-mailem